Co kontrolujeme u lékárničky? Praktický průvodce pro každodenní používání

Lékárnička není jen ta malá krabička pod sinkou nebo na police v koupelně. Je to tvůj osobní zdravotní záchranný systém. A když ji nekontroluješ, můžeš se najednou ocitnout v situaci, kdy ti základní lék na bolest hlavy vypršel nebo je zneužitý - a to je hrozba, kterou většina lidí ignoruje, dokud není příliš pozdě.

Co vůbec má být v lékárničce?

Nejde o to mít co nejvíc léků. Jde o to mít to, co opravdu potřebuješ. Většina domácností má v lékárničce příliš mnoho přebytečných věcí - a příliš málo základů. Základní obsah by měl obsahovat:

• Paracetamol nebo ibuprofen pro bolest a horečku
• Antihistaminikum (např. loratadin) pro alergie
• Elektrolytový roztok pro dehydrataci
• Desinfekční prostředek (alkohol nebo bezalkoholový gel)
• Obvazy, gázy, elastické pásy a lepidlo
• Termometr - nejlépe digitální
• Škrábané nebo popálené kůže - krem na popáleniny
• Stříkačka nebo pipeta pro podávání léků dětem

Nezapomeň na léky, které užíváš pravidelně - ty musí být vždy v dostatečném množství a správně uložené. Pokud máš v rodině někoho s chronickou nemocí (např. diabetem, astmatem), mějte vždy záložní dávku v lékárničce. Nečekávejte, až dojde.

Když lék vyprší - co dělat?

Expirace není jen datum na krabičce. Je to datum, kdy lék už nemusí být účinný - nebo dokonce nebezpečný. Více než 60 % domácností v Česku uchovává léky po expiraci. To je riziko, které se dá snadno vyhnout.

Nezahazuj léky do odpadu nebo do odpadkového koše. Nezalévaj je do odpadní vody. Výrobci a lékárny mají systém pro bezpečné odběr vypršelých léků. Většina lékáren v Praze a po celé republice má speciální kontejner pro vypršelé léky - označený červenou šipkou nebo nápisem „Odběr vypršelých léků“. Stačí tam vhodit krabičku, i když je otevřená. Lékárna to převezme a zabezpečí recyklaci.

Pokud nevíš, kde je nejbližší místo, zavolej na svou místní lékárnu. Většina z nich odpoví, kde najdeš kontejner. V Praze je to v každé čtvrti - nejen v centru.

Uchovávání léků - kde a jak?

Největší chyba? Ukládání léků v koupelně. Teplota tam kolísá, vlhkost je vysoká - a to zničí účinnost léků. Například inzulin, který se uchovává v koupelně, může ztratit až 30 % účinnosti za 3 měsíce. Léky s nízkou teplotní stabilitou (např. některé antibiotika, hormonální přípravky) se mohou rozložit a stát se neúčinnými nebo dokonce toxickými.

Pravidlo: Chladné, suché, tmavé místo. Nejlépe v kuchyni, na police pod šuplíkem, nebo v ložnici. Pokud máš v domě děti, použij zámek nebo uzavřenou krabici. Děti neví, co je lék - a mohou si to považovat za bonbón.

Neukládej léky spolu s potravinami. Nejde jen o hygienu - jde o to, že některé léky reagují na vůni nebo vlhkost z jídla. Například tablety na štítnou žlázu mohou ztratit účinek, když jsou uloženy vedle česneku nebo bylin.

Kontrola lékárničky - jak často?

Nečekávej, až ti někdo z rodiny zavolá, že má horečku a nemá nic. Udělej to pravidelně. Doporučuje se jednou za šest měsíců. Vezmi si kávu, zapni hudbu a projdi všechno.

1. Vyndej všechno z lékárničky.
2. Zkontroluj datum expirace u každého balení.
3. Vyhod všechno, co je starší než 6 měsíců po expiraci.
4. Zkontroluj, zda jsou léky v původních obalech - pokud ne, nejsou zaručené.
5. Zkontroluj, zda nejsou poškozené - např. tablety se štěrbinami, kapky změnily barvu, krémy mají oddělené složky.
6. Zapiš si, co jsi vyhodil - a co musíš doplnit.

Po této kontrole můžeš vědět, že když se něco stane, budeš mít to, co potřebuješ - a ne něco, co už nefunguje.

Co dělat s léky pro děti?

Dětské léky jsou jedny z nejčastěji zneužívaných. Rodiče je často dávají „jen trochu“, aby to bylo „rychlejší“. To je nebezpečné. Dětské dávky se počítají podle hmotnosti - ne podle věku. A předávkování paracetamolem může způsobit selhání jater - a to u dětí rychleji než u dospělých.

Ukládej dětské léky v oddělené krabičce - a nikdy neveď je v koupelně. Děti jsou vynalézavé - a pokud vidí špetku červeného sirupu, může si to vypít jako nápoj. Před každým podáním přečti návod. Neodhaduj. Nepoužívej lyžičku z kuchyně - použij vždy měřicí stříkačku nebo pipetu, která je v balení.

Nezbytné: mít v lékárničce lék na alergii (např. loratadin) i v dětské podobě. Většina dětí má nějakou alergii - a většina rodičů to neví, dokud se nestane.

Co nepatří do lékárničky?

Některé věci se tam objevují - a neměly by. Například:

• Staré léky z předchozích onemocnění - pokud jsi je už nebrala po dobu 12 měsíců, nejsou potřeba.
• Léky z předpisu, který už neplatí - i když ti zbylo pár tabletek, neuchovávej je „na případ“.
• Antibiotika z minulého krátkého onemocnění - nikdy je neukládej na příště. Použití antibiotik bez předpisu může vést k odolnosti bakterií.
• Fitostříky, „přírodní“ léky bez ověřeného složení - nejsou registrované a jejich účinek není prokázán.
• Staře a otevřené krabičky bez návodu - bez návodu nevíš, jak je správně užívat.

Pokud si nejsi jistý, zda něco patří do lékárničky, dej ho do krabice a vezmi ho do lékárny. Lékárník ti to řekne - a to zdarma.

Když se něco stane - co dělat?

Když máš v lékárničce všechno, co potřebuješ, a víš, že je vše v pořádku - pak když se něco stane, nečekáš. Reaguješ.

Nezavírej děti do koupelny a neříkej „to se přejde“. Pokud máš horečku nad 39 °C, bolest na hrudi, závratě, nebo se objeví vyrážka, která se šíří - nečekávej. Zavolej lékaře. Nebo zavolej na záchrannou službu.

Lékárnička není nahrazením lékaře. Je to první pomoc - a jen první. Pokud se příznaky nezlepší za 48 hodin, nebo se zhorší - jdi k lékaři. Nezakládej se na tom, že „to už jsem měl“.

Co si pamatovat?

Největší chyba lidí není to, že nemají lékárničku. Je to, že ji mají - ale nekontrolují ji. A to je jako mít záchrannou loď, která je zatopená a nemá palivo.

Pravidelná kontrola lékárničky je jednoduchá. Trvá 15 minut. Děláš ji jednou za půl roku. A když to uděláš, víš, že jsi připravený - na každý den, na každou příhodu.

Nejsi nemocný, protože máš lékárničku. Jsi zodpovědný, protože ji máš a kontroluješ.